Tato kniha je poctou příběhu zanikajícího fenoménu výjimečných kopaničářských žen- a také muži, který byl část svého života katolickým farářem.V textech o žítkovských bohyních, které byly publikovány v posledních letech a v nichž mezi nacisty, estébáky a opilci pobíhají v transu lesbické ženy, se z něj stala takřka smyšlená postava. Ve skutečnosti jsou spisy Josefa Hofera, vydané roku 1913, v nichž popisuje „velezajímavé, skutečné případy, jak vychytralé venkovanky bohyňují čili čarují,“nesmírně cenným svědectvím. Moravské Kopanice tvoří několik malebných údolí a dramaticky se tvářících kopců. Jak ukazuje příklad bohyň - šeptuch, přijmout odpovědnost a být vědmou, lidovým léčitelem a venkovským šamanem, znamená vložit na svá bedra celoživotní úděl a obětovat se pro druhé. Proto dnes žítkovské bohyně, nositelky lidové magie, přebývající v mystického prostoru moravského pohraničí, nemají následovnice.